Popis
Sulliho inzerce je jednou z nejtěžších, vždycky se při představování pejska snažíme zvýraznit jeho přednosti, potenciál, klady a věci k zamilování se. Píšeme samozřejmě i o limitech, potřebách a o nutném managementu, který povede k bezpečnému soužití na všech stranách lidsko-psí smečky a k šťastnému doživotnímu doma.
Sulliho inzerci musíme psát jinak, on sám nám zcela jasně diktuje mantinely, ve kterých se můžeme pohybovat. Sulli se narodil jako kokršpaněl bez průkazu původu, jeho maminka byla nějaká, stejně jako tatínek. Nikdo se nezabýval genetikou, zdravím, povahou… Stál před čtyřmi lety deset tisíc korun. Pak žil život s někým, kdo se dobře nestaral ani o sebe. Nikdo ho nesocializoval, nevychoval, nenastavil hranice, nepečoval o něj, nedával mu správným způsobem najevo lásku. Tím vším u něj vznikla nesympatická kombinace bolístek, ran, traumat a špatných vzorců chování.
Sulli nemůže za to, jaký je. To je důležité si uvědomit. To my lidé jsme ho namnožili a zkazili a zase jen my lidé se to můžeme pokusit napravit, měli bychom, dlužíme mu to.
Sulli momentálně nesnese absolutně žádnou manipulaci, nastrojení či ošetření. Rádius jeho zubů je bohužel velmi široký a on dobře pochopil, že zuby zaručí, že svět se bude točit tak, jak on si přeje.
Sulli se po smrti majitele ocitl v záchytných kotcích obce, zájem o adopci kokra byl, ale z nových rodin se velmi rychle vracel. Pak strávil několik týdnů u trenérky Nikol v psí škole NAGIT, kde pracoval na své převýchově. Změna psa, jakým je on, není otázka pár týdnů, ale jde o práci letitou, postupnou, promyšlenou. Nikol se Sullim odvedla mnoho užitečné práce, ale zázrak se pochopitelně nekonal.
Může se zdát, že s takovouhle inzercí Sulli domů neodjede, ale ona to není inzerce, co bude stát v cestě jeho novému domovu. Je to on sám. On určuje, jaké doma to může být. Potřebuje zkušeného člověka, ideálně výcvikáře, který ví, co bude a nebude třeba, kdo nebere kousání a cesty na chirurgii jako konečnou.
